Pokud se někdo vlivný vzepře režimu Vladimira Putina, riskuje smrt. Pokud je vlivný a chytrý dostatečně, uhraje to „pouze“ na zmizení a umlčení. V případě Michaila Trepaškina šlo hlavně o to, zdržet ho.
Cílem režimu bylo zdržet ho natolik, aby nemohl zastupovat klienty obviňující stát z provedení fiktivních teroristických útoků v různých ruských městech. Soudní proces, který začal týden po Trepaškinově zatčení, se zabýval případem dvou ruských muslimů obviněných ze zosnování bombových útoků na tři obytné domy v září 1999. Při útocích bylo zabito přibližně 300 lidí. Bombové útoky byly připsány čečenským separatistům a vyvolaly druhou čečenskou válku. Pomohly Vladimiru Putinovi vyhrát prezidentské volby v roce 2000.
Trepaškin měl u soudu zastupovat také zájmy sester Aleny a Taťány Morozovových, jejichž matka zahynula při výbuchu 9. září 1999. Morozovovi se záhy odstěhovali do Spojených států. Taťána se provdala za amerického občana a Alena v době soudu žádala politický azyl.
PŘÍBĚH UMLČENÉHO VYŠETŘOVATELE. KDO JE MICHAIL TREPAŠKIN (ČÁST PRVNÍ)
Podle ruského práva mají oběti trestných činů právo podávat návrhy v trestním řízení a předvolávat a vyslýchat svědky. Na základě pokynů svých klientů hodlal advokát Trepaškin u soudu vznést verzi, že se na teroristických útocích v roce 1999 podílely ruské speciální služby, zejména FSB.
Podobná obvinění se již objevila v tisku a v politických kruzích. Stručně řečeno, jejich obsahem je, že Čečenci se na těchto teroristických činech možná nepodíleli a že je možná zorganizovala FSB, aby přesvědčila veřejnost k podpoře války. Téměř polovina ruské populace se domnívala, že bombové útoky mohla zorganizovat FSB. Americký senátor John McCain ve svém vystoupení v americkém Senátu prohlásil, že „stále existují dobré důvody podezřívat FSB z účasti na těchto teroristických útocích“.
Pokud považujete texty projektu Independence za přínosné, staňte se patronem projektu klikem na tento link
Hlavním argumentem ve prospěch této verze byly události z 23. září 1999, kdy po třetím teroristickém činu policie deaktivovala výbušné zařízení ve sklepě jednoho z obytných domů v Rjazani. Podezřelí atentátníci byli nejprve zadrženi a poté propuštěni, protože se prokázali průkazy FSB. Úřady celý incident přičítaly nepromyšlenému cvičení civilní obrany. Souvislost mezi „cvičením“ v Rjazani a teroristickými útoky zůstala neprokázána. Trepaškin však moskevské bombové útoky vyšetřoval na vlastní pěst a objevil nové důkazy, které naznačovaly zapojení FSB.
Soudní proces v případu bombového útoku probíhal za zavřenými dveřmi „z důvodu bezpečnosti státu“. Dva obvinění v tomto případu, Adam Dekkušev a Jusuf Krymšamchalov, byli obviněni z převozu výbušnin. Jeden z nich všechna obvinění popíral, druhý svou vinu částečně přiznával, ale tvrdil, že o skutečném účelu výbušnin nic nevěděl. Soudkyně Marina Komarovová se v minulosti podílela na procesech iniciovaných FSB, například na známých „špionážních“ případech, které vyvolaly mezinárodní znepokojení kvůli své zjevné politické motivaci.
Většina ostatních obětí v tomto případě buď nebyla zastoupena vůbec, nebo se zavázala k mlčenlivosti. Sestry Morozovovy to odmítly. Trepaškin by tak byl jediným nezávislým pozorovatelem u soudu, který by byl uzavřen před zbytkem světa.
Muž, kterého obžaloba považuje za hlavního strůjce bombových útoků z roku 1999, byl Achemez Gočijajev. V době procesu byl na útěku a údajně se skrýval v gruzínské soutěsce Pankisi, což však gruzínská vláda popírá. Obvinění proti Gočijajevovi bylo založeno na tom, že údajně pronajímal sklepy v domech, kde byla umístěna výbušná zařízení.
Politická sázka v procesu s moskevským atentátníkem byla mimořádně vysoká. Pokud by byli oba obžalovaní shledáni vinnými a samotný proces byl objektivní, teorie o vině Čečenců by byla prokázána a verze o zapojení FSB bude vyvrácena.
Nové důkazy objevené Trepaškinem však naznačovali, že Čečenci později obvinění z přípravy bombových útoků byli agenty FSB. Po Trepaškinově zatčení zveřejnily některé z těchto důkazů noviny Moskovskije novosti, protože s ním mohl hovořit reportér listu Igor Korolkov. Trepaškin sdělil Korolkovovi jméno majitele sklepa v domě, kde Morozovová bydlela: Mark Blumenfeld. Trepaškin uvedl, že Blumenfeld identifikoval ve sklepě jinou osobu, než která byla považována za hlavního podezřelého.
Po Trepaškinově zatčení Korolkov kontaktoval Blumenfelda. Majitel sklepa novináři na nahrávce řekl, že na náčrtu zločince, který z jeho slov sestavily orgány činné v trestním řízení, není Achemez Gočijajev. První náčrtek následně ze spisu zmizel a podle Blumenfelda ho příslušníci FSB donutili, aby podle fotografie identifikoval Gočijajeva, kterého nikdy předtím neviděl.
Deník Moskovskije Novosti tehdy uvedl, že Trepaškin identifikoval muže, kterého on a několik dalších svědků viděli na prvním náčrtku. Ukázalo se, že jde o Vladimira Michajloviče Romanoviče, tajného agenta FSB, který se specializoval na infiltraci čečenských skupin a který byl několik měsíců po bombových útocích zabit na Kypru, kde ho srazilo auto. Trepaškin se s Romanovičem setkal už před šesti lety, když ještě pracoval pro FSB. Podle Trepaškina byl Romanovič v roce 1996 zatčen v Moskvě jako člen čečenské organizované zločinecké skupiny, která se zabývala vydíráním a pašováním zbraní do Čečenska, ale po zásahu vysokých představitelů FSB byl brzy propuštěn. Tehdy se Trepaškin dozvěděl, že Romanovič pracuje pro FSB.
Pokračování: Příběh umlčeného vyšetřovatele. Kdo je Michail Trepaškin (část třetí)
Platforma Independence sleduje hrozby nezávislosti a demokracie v zemích V4 a Pobaltí. Sleduje hrozby pro vývoj demokracie v regionu, kdo tyto hrozby způsobuje i možné důvody proč. Pokud chcete podpořit projekty Independence, můžete se stát patronem projektu klikem na tento link, anebo darem na Číslo účtu 1027300577/6100 IBAN CZ4961000000001027300577 BIC (SWIFT) EQBKCZPP
