Reklama
 
Blog | Tomáš Lemešani

Druhá světová válka extrémisty profesionála

I když označení pravicový extrémista nesnáší, Tomio Okamura svými výroky mnohdy balancuje na hraně toho, co by se dalo označit za popírání lidských prav.

Politik, který si byznys postavil na osvětě myšlenky přímé demokracie, si šíření extrémismu sám uvědomuje. Na rozdíl od většiny společnosti, či lidí hledících na fakty však ohrožení demokracie vidí jinde, než v jeho banálním popírání holocaustu, či nepřestávající štvavé kampani vůči Islámu.

„Nad Evropou se opět stahují mračna a organizované násilí v podobě novodobého fašizmu je velmi blízko. Svět řídí lidé a organizace, které se zaštiťují humanismem, ochranou lidských práv a svobod, práv dětí, práv národů a jinými právy. Ve skutečnosti jde jen a jen o peníze a zisky, o přírodní zdroje, o ekonomickou moc, o ovládnutí lidstva a o řízení lidských zdrojů. O tom, o čem jsme si ještě nedávno mysleli, že je pouhou konspirací, o tom dnes můžeme říci, že je skutečností. Chapadla těchto všemocných zasahují i do vnitřních záležitostí jednotlivých států. Globální propaganda a mediokracie ovlivňují dění každého národa. Je snadné vyvolat nejistotu, strach, znejistit lidi a zavdat příčinu ke konfliktům a dokonce k nepokojům, násilí a válkám,“ napsal 9. května 2014 k výročí skončení Druhé světové války Tomio Okamura.

Na jeho Facebooku se to hemží různými výzvami k boji proti humanitárním organizacím, či tradičním politikům, které považuje za nové fašisty. „8. květen je považován za historický den, kdy byla podepsána kapitulace Německa a oficiálně ukončena druhá světová válka. Téměř po sedmdesáti letech zažívá Evropa otřesné události a její země se ocitají na prahu třetí světové války,“ dodává Okamura volající po hodnotách, rodině a lásce.

Eknihu Politika s.r.o. můžete objednat úhradou 149 CZK na účet 1027300577/6100. Do poznámky pro příjemce stačí napsat své jméno a na adresu marketing@biztweet.eu zaslat mail, kde si knihu přejete dodat. Vše lze nakoupit také po kliknutí zde.

Jeho znamenité protichůdné názory na dění kolem konce největšího válečného konfliktu historie můžeme sledovat rok za rokem, od doby co se přeorientoval na byznys nahánění hrůzy a šíření konspirací.

V roce 2016, v den výročí Pražského povstání, zpochybnil v rozhovoru samého se sebou na Parlamentních listech roli amerických vojsk při osvobození Plzně.

„Američané bohužel reálně nikdy Plzeň neosvobodili – pár jich přijelo do města oficiálně svobodného. A to, že dorazili až do Plzně, bylo dané jedinou věcí – někdo někde jinde musel vybojovat opravdu kruté bitvy u Kursku, u Stalingradu, u Leningradu. Američané vstoupili do Evropy v podstatě poté, až když bylo jasné, že Sověti porazí Hitlera, a hrozilo, že osvobodí Evropu sami. Stalin po dlouhou dobu žádal o otevření fronty na západě, ale takzvaní spojenci boj naopak oddalovali, aby Rusové co nejvíce s Němci vykrváceli. Ale faktem je, že stejně odpornou politiku vedli třeba i vůči de Gaullově Svobodné Francii a do poslední chvíle podporovali pronacistickou vládu z Vichy. Svět není černobílý a každý v něm hájí hlavně svoje zájmy. A pak tu máme lidi, kteří milují legendy – dopřejme jim je, ale současně je třeba vidět i fakta,“ popisuje fakta z jeho paralelního vesmíru, přičemž opět zpochybňuje dlouholetou práci historiků oprávněných soudit události války, či vzpomínky a svědectví válečných veteránů.

Okamura pravidelně lže nejen o bojích během Druhé světové války, ale také o nejstrašnějším zločinu lidstva – holocaustu. Připomeňme, že Okamura v lednu 2018 řekl, že pracovní tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Zpochybňoval také charakter táboru a už opakovaně zpochybňoval důvody proč v něm byli Romové vězněni.

Po tom, co se s protesty ozvali aktivisté, zástupci romské menšiny i politici, pořád na svých slovech z videoblogu trval. Změna přišla až poté, co musel věc vysvětlovat hnutí ANO, se kterým vyjednával o potenciální podpoře vlády, či účasti na ní. Následně se tedy omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Podle pražské židovské obce i Muzea romské kultury šlo o opakované projevy popírání holocaustu, politici, zejména z ANO a Komunistů, kteří musí spoléhat na podporu strany Svoboda a přímá demokracie, ovšem zarážející slova obhajují a hodnotí Okamurovu omluvu jako dostatečnou.

Lídr SPD tak nadále může rozšiřovat protiromské názory, popírající holocaust na českém území. Že jde o v jeho straně o silně zastoupený názor zdokumentoval už dříve jeho stranický kolega Miloslav Rozner. Ten na sjezdu strany v roce 2017 kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech, který schválila vláda.

„Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půlmiliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl Rozner. Mladí sociální demokraté záhy podali na Roznera kvůli jeho výroku trestní oznámení.

Jak uvedl historik Dušan Slačka z Muzea romské kultury, tábor v Letech u Písku byl oplocen a hlídán už od roku 1940, kdy zde začal fungovat kárný pracovní tábor. Strážní personál složený nejčastěji z bývalých četníků vyzbrojených obušky a pistolemi a se strážními psy zde byl i v letech 1942–1943, kdy na místě fungovat takzvaný cikánský tábor.

„Zhruba tři desítky dozorců a dalších zaměstnanců tábora byly na začátku roku 1943 posíleny o strážný oddíl, který střežil širší perimetr tábora v souvislosti s obavou z rozšíření epidemie skvrnitého a břišního tyfu. Dále v táboře fungovala takzvaná táborová samospráva, jejíž obdobu známe z jiných koncentračních táborů v podobě takzvaných kápů. Část dozoru i značný podíl trestů na internovaných tedy byli nuceni vykonávat sami jejich spoluvězni,“ uvedl historik v prohlášení.

Jak dodal, od srpna 1942 do srpna 1943 prošlo táborem 1309 osob, mužů, žen a dětí. Nejméně 326 z nich pobyt v táboře nepřežilo. Část internovaných, zejména ti, kteří byli při selekcích do transportů do koncentračního tábora Auchwitz II-Birkenau prohlášeni podle fyzicky-antropologických znaků za „necikány“, byla propuštěna. Asi 500 internovaných bylo z tábora transportováno do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau, kde většina z nich zahynula. Okamurova slova jsou tedy zřetelným popíráním holocaustu.

Na podobnou kritiku je však Okamura háklivý. Když za fašistu, neonacistu, či alespoň xenofoba někdo označí jeho, zem se třese. Kritiku za bagatelizování děsu v romském koncentračním táboru v Letech označil za kampaň, která má za cíl vyloučit SPD z jednání o sestavení vlády.

Politika s.r.o.

Politika s.r.o.

Sám lídr strany si přitom během tohoto jednání věřil do té míry, že žádal odstoupení ministrů Roberta Pelikána, Martina Stropnického a Karly Šlechtové. Vadilo mu, že všichni otevřeně označili SPD za ultrapravicové, či extremistické hnutí. Šlechtová použila výraz fašistická strana.

Samotný Okamura často zdůrazňuje, že se s rasismem kvůli svému původu setkává. Odsuzuje jej, ale za skutky poškozujícími a šikanujícími menšinově zastoupené národnosti vidí paradoxně multikulturalismus a údajné podporovatele migrace.

Podobnou představu o extrémní pravici projevil začátkem dubna 2018 stranický kolega Okamury Radek Koten. Politik známý svým neustálým hájením geopolitických zájmů Ruska byl šokován tím, že někdo rozbil skleněnou výlohu s plakátem lídra strany vedle její sídla v Třebíči. Rozbitou výlohu a polep nálepkami „antifa“ nafotil a sdílel na Facebooku s komentářem „Začíná nová ‚KŘIŠŤÁLOVÁ NOC’?“.

Bez toho, aby někdo obhajoval antifa výtržníky, velkou část veřejnosti zarazilo přirovnání rozbité výlohy ke klíčové událostí nacismu. Křišťálová noc je název noci z 9. na 10. listopadu 1938. Je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog. Šlo o začátek krvavých a majetkových persekucí, které vedly až k holocaustu.

 

Úryvek z knihy Politika s.r.o.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama